#StranickýSystém
20.7.2024 Odkaz pro sdílení: https://bit.ly/StranickySystem
20.7.2024 Odkaz pro sdílení: https://bit.ly/StranickySystem
Není důležitý názor nebo odbornost, ale vazba na představitele strany a vlivové skupiny - chceš-li lobbisty. Za posledních dvacet let se tenhle systém politických stran proměnil v nejzkorumpovanější systém moci, jaký kdy Česká republika zažila.
Proto, tuhle zemi už neřídí nikdo kompetentní. A prezidentem může být klidně i vrah, bývalý komunistický pohlavár nebo úplně bezvýznamná polointeligentní opice, která jen poslušně plní to, za co je placená.
Vždycky se ptám, kde se to zlomilo? Pamatuji, když vznikaly prvni politické strany, tak se jejich lídři do sebe pouštěli a byl to skutečně souboj myšlenek. Zpočátku. Každá strana se prezentovala nějakou svou ideologií a lidé se podle toho orientovali v názorech na budoucnost země. Dokonce lidé, kteří se o politiku moc nezajímali, věděli co reprezentuje ODS, co reprezentuje ČSSD, co reprezentuje KSČM a další strany na tehdejší politické mapě.
Myslím ale, že se to celé začalo otáčet naším vstupem do EU a NATO. Hlavně vstup ČR do EU v květnu 2004 odstartoval novou etapu našeho dalšího vývoje. Když se nad tím zamyslíš, tak do té doby jsme měly jen naše zákony a naši legislativu, ale to se vstupem do EU radikálně změnilo. Dnes už prakticky přijímáme bruselskou legislativu jak na běžícím páse. Naše zákony jsou vlastně až druhořadé. Takže jaký vlastně souboj myšlenek může probíhat mezi politickými stranami v Čechách?
Nabízí se otázka, že za to vlastně může EU? Jenže tahle byrokratická organizace na náš zkorumpovaný stranický systém nemá žádný vliv. Za tohle si můžeme sami a nikdo jiný ani EU s tím nemá co dělat. Doba se nám totiž tak zrychlila, že staří zkušení politici nestíhali a ti noví to vzali za jiný konec provazu. Politika už prostě přestala fungovat na myšlenkách.
A co třeba taková svoboda slova? To je teprve téma.
Svoboda slova bylo to první, co po revoluci 89 skončilo. Bylo to tak rychlé, že lidé ani neměli čas pochopit, co svoboda slova vlastně znamená, co si pod tím představit. Pamatuji, že to vydrželo asi rok, víc ne. Pak se to začalo omezovat, dávat tomu rámec, prostě se to během pár let zredukovalo na větu - svoboda slova ano, ale … ocamcať pocamcať.
Tím svoboda slova skončila. Dodnes lidé na všech stranách barikády opakují, jak bojují za svobodu slova a vždycky to všechno skončí na tom jednom jediném slovíčku "ALE". Lidé totiž nebojují za svobodu slova, ale za to, co se může podle nich ještě svobodně říkat. Dnes už dokonce nemůžeme číst ani poslouchat všechna zahraniční masmédia, protože je to prý nějaká propaganda. To je ten boj za svobodu slova v praxi.
Co udělá člověk, který ničemu moc nerozumí a jediné co umí, je mluvit o věcech? Založí si youtubový kanál nebo se vrhne do politiky. Prototypem úspěšného politika je dnes vlastně mladý člověk s vysokou sledovaností na sociálních sítích a to je vše co potřebuje. Na tomhle postavili svou budoucnost z ničeho Piráti nebo třeba Dominik Feri, momentálně souzený za několikanásobné znásilnění.
Ideologie už přestala zajímat voliče i politiky, ale stranický systém tu zůstal stejný. A to je ten problém.
Můžeš mít nějakého svého oblíbeného politika / političku, ale nemůžeš mít jistotu, že se bude řídit nějakou ideologií, myšlenkou. Jedinou jistotu, kterou máš, že udělá jen to, co mu přinese zisk finanční nebo politický. Jestli se to tobě nebude líbit, je úplně jedno, protože ho nahradí další jiný produkt se stejnými vlastnostmi. Pro tebe to bude možná nový politik, ten lepší, ale pořád to bude stejný produkt.
Nejde z toho vystoupit a nejde s tím vůbec nic dělat. Jednak si tímhle byrokratickým martýriem jen málokdo prošel, aby věděl co je ten hlavní problém a druhak, lidé nemají vůbec chuť si tím procházet. Nezajímá je příčina, jen ten obal, ten konkrétní politik a taky musí platit složenky. Jednodušší a srozumitelnější je pro většinu lidí, jít s vlajkou na náměstí, tam se vyřvat a provolat slávu novým nadějným vůdcům.
Kdy naposledy se někdo zmínil o právu kandidovat na volenou funkci? Prakticky se to nestalo nikdy. A že těch šancí bylo hodně. Hlavně, že odvolatelnost politiků spasí svět. Ano, mediálně odsouzený politik, bude kvůli svým názorům odvolán a blbec na fejsbůku spokojen. A co se změní? Kdo bude vládnout? Na malých vesnicích už nikdo nechce starostovat, kvůli zveřejňování jejich soukromých věcí, aby se náhodou nevystavovali drakonickým pokutám, když něco opomenou. Až do takové míry buzerace se to dostalo. Takže se nesmíš divit, že na tyhle všechny posty jdou lidi, který mají na účtu i v hlavě úplný h* vno.
Proto v politice převažují snadno ovladatelní lidé, kteří nemají co nabídnout a reprezentují jen to nejhorší z nás. Chtěl bych říct, že jsou výjimky, ale nejsou! Dokonce ani jejich voliči to po nich nepožadují.
Je to hodně široké téma na to, aby jeden člověk hodil do veřejného prostoru konkrétní představu o tom, jak by měli být lidé voleni do veřejných funkcí. Myslím, že ti, kteří si volebním martýriem už prošli, založili nějaké volební sdružení nebo kandidovali, dokáží tohle téma posunout o level výš bez hloupostí.
Každý by měl mít rovné šance kandidovat na veřejnou funkci, stejně jako udělat si řidičák. Ale to zatím nejde.
inPage - webové stránky s AI, doména a webhosting